Dva kamenné viadukty, které při rozšíření Buštěhradské dráhy v sedmdesátých letech 19. století přemostily Dalejské údolí, získaly také jméno Pražský Semmering.

První várka piva byla v dnešním Staropramenu uvařena 1. května 1871.

Kaurovy domy – tak jsou (často s jistou dávnou nostalgie) vzpomínány stavby, které stávaly na místě Nové scény na Národní třídě.

Kořeny dnešních staveb sahají do počátku 17. století, kdy se také konstituuje dnešní název Palata, podle novoměstského domu Jana Teodora Sixta z Ottersdorfu.

Název usedlosti sice dal jakýsi Blažej Cibulka, za něhož vznikla v těchto místech po roce 1599 první viniční usedlost, ale svůj význam získala až v době, kdy ji získal nešťastný hrabě Leopold Thun (1748–1826) a usídlil se zde se svým nevelkým dvorem, jehož členem byl i Václav Ryba, mladší bratr slavného hudebního skladatele Jana Jakuba Ryby.

Mladý kníže Rudolf Kinský měl ještě život před sebou, když začal s budováním předměstské vily (villa suburbana) na úpatí Petřína, již za městskými hradbami.

První část pozemků v těchto místech koupila rodina Clam-Gallasů již v roce 1757, o třicet let později jejich plochu rozšířil hrabě Christian Phillip Clam-Gallas o pozemky Schönfeldky a Okrouhlíku.

Stavení, která zde na Smíchově byla, měla již v době Mozartově za sebou dlouhou historii.

Když v roce 1722 kupoval Kilián Ignác Dientzenhofer zdejší pozemky, nebyly v okolí žádné významnější stavby, část pozemku sloužila jako zahrada, další jako pole.

Název usedlosti „Hřebenka“ nebyl výjimečně odvozen od jména majitele vinice, Mikuláše Rause, ale od jeho pražského domu „U Hřebene“, stojícího ve staroměstské Celetné ulici.