Budova ČSOB vyrostla na místě, kde stával novorenesanční hotel U tří králů.

První předběžné projekty nového obchodního domu byly předloženy ve druhé polovině roku 1967.

Nejmonumentálnější poválečnou stavbou, zřetelně inspirovanou tvorbou třicátých let, je nový objekt hlavního železničního nádraží, postavený v letech 1947 - 1952 (Janáčkova ulice. č. 2, č. p. 3159).

Již před první světovou válkou byl v Prostějově pociťován nedostatek školních budov.

Přestože městská správa oblast nájemného bydlení nijak nezanedbává (mezi lety 1920 – 1940 bylo postaveno celkem dvacet tří až pětipodlažních činžovních domů s 370 jedno až třípokojovými byty), přetrvává v Prostějově nedostatek zejména bytů malých a levných.

Miroslav Putna, žák profesora Jiřího Krohy z brněnské techniky, se aktivně se účastnil počátků funkcionalistické architektury u nás domem ve výstavní kolonii Nový dům v Brně (Drnovická ul. č. 6, 1927 - 1928).

Častým a dá se říci že pro Prostějov typickým zadáním byl obytný dům, kombinovaný s výrobním, případně obchodním provozem.

Špičková meziválečná prostějovská architektura byla záležitostí především velmi kvalitních ve městě tvořících architektů.

Nejvýznamnější veřejnou stavbou 20. let 20. století se v Prostějově stala budova městské spořitelny, kterou podle projektu brněnského architekta a urbanisty Jindřicha Kumpošta postavila prostějovská stavební firma Konečný & Nedělník.

Průmyslníci Lambert (1867–1951) a Karel (1870–1961) Wichterlovi vedli rodinný strojírenský podnik na výrobu zemědělských strojů, lokomobil a stacionárních motorů, který převzali v roce 1891 po náhlé smrti otce Františka (1840–1891).