V roce 1904 byl Osvaldem Polívkou, vynikajícím českým architektem, vyprojektován a schválen plán tříposchoďového činžovního domu pro stavebníky Františka a Annu Lukešovy.

Minulost kostela je prastará – v pramenech je zmiňován 25. červen 1328, kdy pražský patricij Albert Štuk prodal řádu německých rytířů vršovický dvorec včetně patronátního práva ke kostelu, jehož zbytky se skrývají v dnešní hmotě presbytáře.

Historie místa je spjata s pražskou Židovskou obcí od roku 1911, kdy zde byla podle projektu Viktora Kafky postavena novoklasicistní budova chorobince, později přeměněného na starobinec.

Fotbalové stánky slavných světových klubů se dnes stávají i něčím víc než jen sportovištěm a diváckou arénou.

Před první světovou válkou byly Vršovice sídlem vozatajských a pěchotních kasáren – první musela ustoupit novému sídlišti, v areálu zrekonstruovaných kasáren 28. pěšího pluku se nyní nachází moderní komplex Justičního paláce, do něhož se přesunula obvodní státní zastupitelství a soudy pro Prahu 4, 8, 9 a 10.

Trojúhelníkové území, na kterém stojí komerční centrum Vinice a obytný soubor Palouk, bývalo kdysi polem.

Kdysi zde stávalo kino, proti jehož demolici místní patrioti protestovali.

Firma SIPRAL se zabývá navrhováním a výrobou lehkých obvodových plášťů budov a její sídlo bylo proto od počátku koncipováno nejen jako užitková výrobní a administrativní stavba, ale zároveň jako jistý způsob sebeprezentace.

Snahy o postavení nového římskokatolického kostela ve Strašnicích se datují již do poloviny 20. let minulého století, z roku 1930 je budova současné fary čp. 1000 s provizorní kaplí.

První opravdu velkou bytovou akcí v Praze po skončení druhé světové války bylo vybudování sídliště Solidarita, které navazovalo na meziválečné akce svépomocných stavebních družstev.