Vlastní obchodní a administrativní centrum se přimyká svými dvěma budovami k Bělohorské třídě, stává se horizontální, nikterak převyšující dominantou místa, přitahuje k sobě potenciální zákazníky a rekreanty z celého území Vypichu.

Kdysi to byla viniční usedlost, pak zájezdní hostinec, taky panský dům.

Ta stavba svou historií ukazuje, jak rychle se v průběhu 20. století rozvinula letecká doprava, jak její intenzita narůstá a jak se mění názor na stavby, které této dopravě slouží.

Veřejná anonymní soutěž na projekt velkokapacitního letiště v Praze-Ruzyni byla vypsána v roce 1931, ihned po vypracování zevrubného stavebního programu.

Urbanistický kontext vychází ze zastavovacího plánu, který pro území na místě bývalé úřednické kolonie vypracovala Věra Machoninová - na přibližně čtvercové ploše navrhla sestavu čtyř solitérních veřejných budov s piazzettou v těžišti.

Automatická transformační, rozdělovací a usměrňovací stanice Vypich s obytným domem pro provozní personál se nachází v horní části Bělohorské třídy.

Roku 1929 Elektrické podniky zakoupily ve Veleslavíně mezi Buštěhradskou dráhou a kladenskou silnicí pozemek pro výstavbu nové vozovny, dráha se sem ale začala stavět až roku 1931.

Velkorysý projekt pražské jednotné kanalizační sítě ukončené čistírnou v Bubenči vypracovala kanalizační kancelář, vedená věhlasným odborníkem na problémy moderní kanalizace a vodárenství, frankfurtským stavebním radou Williamem Heerlein Lindleym.

Pro polikliniku v Břevnově bylo vybráno místo téměř v centru, a přece s odstupem, v klidnější poloze, s příjemnými zelenými prostory kolem.

Od samého počátku to měl být luxusní hotel pro výjimečné návštěvy a výjimečné příležitosti.