Vila se nachází na mírném jihozápadním svahu v blízkosti lesa.

V původním zastavovacím plánu Baťovy nemocnice z roku 1926 navrhl zlínský architekt František L. Gahura dva domy pro lékaře, z nichž se jeden realizoval.

Továrnická vila rodiny Morawetzovy byla postavena v roce 1900. Na dvou historických parcelách stály původně dva dřevěné domy.

Dům Stanislava Suchardy, předního umělce  generace Národního divadla, byl navržen ve stylu tzv. české renesance, rozšířené nejvíce v poslední čtvrtině 19. století.

Stavebníkem vily byl vysoce postavený úředník, ředitel knížecích a arcibiskupských velkostatků Jan Holub a jeho žena Adéla.

Přízemní neorenesanční vila, nacházející se uprostřed anglického parku poblíž historického centra Jaroměře, je spjata s rodinou veřejně se angažujícího Jana Náhlovského.

Dům, který svou velikostí spíš než vilu připomíná skromné rodinné sídlo, představuje v prostředí Valašska, kde se i v architektuře silně odrážely vlastenecké tendence, styl umírněného dekorativismu spojeného s tradiční formou, jež lze do poloviny dvacátých let vysledovat na všech Stockar-Bernkopfových stavbách.

Počátky industrializace v Jaroměři, tradiční baště textilního a kožedělného průmyslu, jsou spjaty se jménem Josefa Ettricha, zakladatele pozdější první české přádelny juty.

Západní část Valašského Meziříčí, bezprostředně sousedící s historickým jádrem, se od poslední třetiny 19. století stávala výstavní čtvrtí, jakýmsi místním West Endem.

Vlastní vilu si nechal vyprojektovat v roce 1909 ještě nepříliš známý zlínský podnikatel Tomáš Baťa (1876–1932).