Vila, situovaná v zahradě na nároží ulic Kalvodovy a Marie Pujmanové, je orientována hlavním průčelím k jihu. Z hranolové hmoty hlavní fronty výrazně vystupuje prosklená lodžie, na níž spočívá balkon ložnicového patra. Do domu se vstupuje ze zadní severní strany protáhlým portikem na dvou štíhlých sloupech. Za vstupními dveřmi následuje zádveří, za ním pak hala se schodištěm do patra. Vstupní osa, probíhající v obdélném půdorysu ve zlatém řezu, pokračuje za halou zimní zahradou s travertinovou dlažbou. Rovnoměrně rozmístěné žárovky na jejím stropě připomínají taneční kavárnu. Na východní straně se širokými skleněnými dveřmi otvírá pohled do knihovny, na opačné straně přechází zimní zahrada do obývacího pokoje, odděleného opět skleněnými dveřmi od jídelny. Příchozí je tak ovládán prostorem, který se od vstupu postupně rozšiřuje směrem k lodžii. Obdobně důmyslně jako prostor pojednali autoři celkovou hmotu stavby a detail exteriéru. Zatímco zahradní průčelí ovládá rytmická hra horizontál a vertikál, vyvažuje na vstupní straně absenci detailu hluboký zářez přízemní terasy a střešní pergola, tvořící jistý pendant portiku. Konstrukci domu tvoří železobetonový skelet s cihelným výplňovým zdivem. U oken a prosklených ploch převažují kovové rámy, v menším rozsahu je použito dřevo. Omítky byly provedeny ve světle šedorůžovém tónu, parapety měly šedohnědou barvu a vystupující část soklové etáže byla světle modrá. Projektanti Rudolf Baumfeld (1903 - 1988) a Norbert Schlesinger (1908 - 1980) provozovali v letech 1932 - 1937 ve Vídni architektonickou kancelář a jejich brněnská realizace představuje typický příklad vídeňské obytné architektury třicátých let. /I. Č.