Rodinný dům od našeho soudobého předního architekta Josefa Pleskota v písecké čtvrti Hradiště patří k prvním uskutečněným postmodernistickým stavbám u nás.

Na počátku 20. století představoval jednu z hlavních lokalit, kam se soustřeďovala nová budějovická výstavba, prostor přiléhající k jihovýchodnímu okraji někdejšího středověkého města, svíraný řekou Malší a korytem Mlýnské stoky.

Nedaleko Netolic začal Vilém z Rožmberka od roku 1581 budovat areál renesanční vily – jedné z prvních staveb toho typu v Čechách.

Vilový ateliér, zvaný „chaloupka“, si na zahradě statku svých rodičů v roce 1898 postavil sochař František Bílek.

Okolí každého většího českého města se mění v „sídelní kaši“, ve směs nákupních středisek, benzínových pump a stereotypních sestav rodinných domků, které se už mezi lidmi dočkaly mnoha škádlivých přezdívek.

Objednavatel vily na pravém břehu Vltavy přednáší o mezinárodních bezpečnostních vazbách na Karlově univerzitě v Praze a zároveň působí v Českých Budějovicích jako podnikový manažer.

Planá nad Lužnicí se stala oblíbeným letoviskem už za první republiky.

Rodinný dům manželů Ungerových, lékaře a jeho choti, stojí v malebném prostředí vodní nádrže Lipno.

Historické jádro Českého Krumlova obklopují početná návrší, na jejichž svazích se už od počátku 20. století začaly usazovat vilové čtvrti.

Na okraji lesa u obce Včelná postavil mladý manželský pár stavebních inženýrů a podnikatelů vilu, která nekazí, nýbrž umocňuje půvaby zdejší krajiny.