Rodina Grohmannů náležela k výkvětu moravských průmyslníků. Fritz Grohmann (1890-1945) a jeho bratr Kuno zaměstnávali osm set dělníků v textilních továrnách ve Vrbně, Pochni a Markvarticích, v pobočkách v maďarské Rakospalotě a Temešváru, jakož i v prodejním skladě ve Vídni.

Druhý rodinný dům, navržený v Bílovci architektem Emilem Přikrylem (viz Rodinný dům Aloise a Jitky Širůčkových), vznikl z podobných pohnutek.

Rudolf Larisch se stal roku 1899 jediným vlastníkem rodinné firmy, která byla nejstarším a také největším textilním závodem v Krnově.

Jana Raschková se svým manželem Emilem Raschkou se rozhodli postavit na pozemku na okraji obce nedaleko Opavy malý a úsporný rodinný dům, moderní sídlo mladé rodiny podle návrhu architekta Pavla Nasadila (1975).

Petr Czudek (1971) patří k našim předním basketbalovým hráčům. S manželkou Radkou, která se věnuje aerobiku, si zprvu chtěli pořídit tradičně pojatý dům.

Stavebníka oslovila svažitá louka u prašné cesty mezi Lhotkou a Bobrovníky, když na kole projížděl a pro sebe si testoval ostravské cyklostezky.

Na východním svahu nad městem, vlastně za humny, jak vyplývá z názvu ulice, se rozkládá nevelký starý sad a uprostřed něho zvláštní přízemní dům.

Architekt Tomáš Bindr (1973) si vlastní rodinný dům postavil těsně po studiích, zakončených v roce 1999.

Po studiu medicíny v Brně dostal roku 1959 Alois Širůček (1933), původem ze Znojma, umístěnku do malého slezského města Bílovce v tehdejším Ostravském kraji.

Montovaný rodinný dům se vžitým názvem OKAL jistě nelze z hlediska architektonického považovat za skvost a už vůbec ne za významnou vilu, nicméně v době své největší „slávy“ v 70. a 80. letech výrazně ovlivnil zástavbu na venkově a v příměstských lokalitách, proto jej nelze v přehledu opomenout.