Minimalizace zastavěné plochy, nízké pořizovací a provozní náklady, alternativní konstrukční systém, nejsou právě typické přívlastky vilové architektury.

Přeměna průmyslových objektů na bydlení se začíná i v České republice stávat vyhledávanou cestou jak oživit bytový fond.

Podnikatel v automobilovém průmyslu Pavel Široký našel místo pro novostavbu svého rodinného obydlí v rostlé zástavbě okrajové části Šternberka.

Pavel Nasadil (*1975), absolvent Přikrylovy školy architektury na pražské akademii na sebe poprvé upozornil realizací tzv. Nového českého domu ve Velkém Týnci na Olomoucku.

Na počátku 70. let se manželé Svobodovi rozhodli postavit si rodinný dům.

Stav individuální bytové výstavby v době změněného politického uspořádání země odpovídal dogmatu o společenské neoprávněnosti izolovaného rodinného bydlení.

Malíř Bohumír Dvorský (1902-1976) končí v roce 1930 svá akademická studia na krajinářské speciálce Otakara Nejedlého.

Novou, stále četněji zastoupenou sociální kategorii meziválečného období představuje moderní emancipovaná žena, která má jasnou představu o své roli ve společnosti či rodině.

Koncem třicátých let se architektura ubírala mnoha směry.

Lázeňské městečko Teplice nad Bečvou zažívá ve třicátých letech nebývalý stavební rozvoj.