Vila na ojedinělém místě, s nádhernými výhledy na město, ale také dobře viditelná, byť obklopená bohatou zelení.

Projekt vily vypracoval architekt Jan Dvořák, který pochází z Prahy, ale již rok po narození, v roce 1968, odjel s rodiči do emigrace do Švýcarska.

Šternberská vila v Troji. Pod oveneckými vinicemi si hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v druhé polovině 17. století nechal postavit rozlehlé stavení, jako římskou vilu pro svou kratochvíli, k lovu, k vinobraní.

Tato vila patří do období Kotěrovy racionální moderny, vyznačující se přísnou stavební logikou, tvarovým zjednodušením a omezením dekorativního detailu na geometrizované prvky a prostou řeč povrchových materiálů.

Koncem desátých let dvacátého století byla vypsána veřejná soutěž na výstavbu rodinných domků pro stavební družstvo státních a veřejných zaměstnanců ve Střešovicích.

Divná vila. Tak trochu neviditelná, i když vůbec ne malá. Postavená doslova uprostřed tradiční vilové zástavby. Skrytá mezi domy staršího data. Přístupná vlastně jen suterénním tunelem, jímž se vstupuje nebo vjíždí.

Dům silného stavebníka. Stavebníka, který má vyhraněný způsob života. Stavebníka, který ví, že architekt je partner, který dokáže jeho představám o bydlení dát konkrétní, výraznou a přitom zároveň neokázale samozřejmou podobu.

Stalo se jakýmsi nepsaným pravidlem, že vily, které se velkolepě vrátily jako architektonický druh na samém počátku devadesátých let, mají-li si zasloužit pozornost, musí navazovat na tradici meziválečné avantgardní architektury.

Táhlý vrch od Strahova po Vypich je krásnou přehlídkou spíše málo známých vil, rodinných domů a domků, samostatných, zdvojených či řadových.

Sedmdesátá léta 20. století nebyla pro vily ještě dobou příznivou. Objevovaly se jen výjimečně – a obvykle spojeny s významnými osobnostmi.